jsi až moc oddaná

29. july 2018 at 1:04 | petralibrary |  THOUGHT


jak jistě většina z vás ví, mám vztah.. šťastný vztah trvajíc už necelý půl rok. neříkám, že je to můj kluk, ale můj přítel. slovo kluk jsem mohla použít tak ve dvanácti. ano, je mi patnáct let, spoustu z vás by to ani nedošlo. okolí z internetu mi většinou tipuje takových sedmnáct a víc. ano, jsem co se týče myšlení asi vyspělejší. nedělám to ze sebe, jde to samo. jednoduše myslím občas jinak.. díky bohu. ale byly to lekce, co mě tomu naučily, mám na to jisté právo, vědět, proč a jak. tohle ale není jediné, o čem se tu chci bavit. pointa bude možná trochu jiná, dozvíte se to dál.. pokud budete číst. je to na vás.

kluci se nikdy o mně tak jako nezajímali.. nebo aspoň myslím. neměla jsem potřebu je ani moc řešit a nebylo to nějaký psaní s nima po nocích a vylejvání si jim srdce, na to jsem měla úplně jiné lidi a měla úplně jiné zájmy, než kluky. přes kamarádku jsem však poznala D., byl takovje zvláštní, spíše jsme si z něj dělaly srandu, vzhledem k tomu že jeho způsoby "balení" holek, to by jste se taky nasmáli, vážně, bylo to strašný. D. je ze slovenska, narozdíl od mojí kamarádky, jsem si s ním občas přes snapchat psala, až do teď. ukončila jsem s ním dnes úplně konverzaci. nikdy mi nerozuměl, jeho názory i přes to, že je starší, jsou jako od dítětě a včera to byla poslední kapka. musím říct, že mě to i kapku rozrušilo, co všechno na mě byl schopný za kraviny vyvalit. nevím, zda-li se i jednalo o žárlivost, že jsem s ním nikdy nic neměla a odmítla ho, nebo snad závist. já vážně nevím, co to mělo znamenat, ale vím, že tenhle typ lidí přímo nesnáším a v životě nepotřebuji.

začalo to minulým rokem o prázdninách. kdy jsem se vlastně topila v depresi a bylo to vážný. nejsem ten typ člověka, co když brečí tak to postne všude na sociální sítě. každopádně mi jednoho dne napsal, ptal se jak se máma tak jsem to vyvalila. většinou se lidi snaží mít pochopení, ne všem to jde a o patří mezi ty, kterým to nejde. když se nějakým způsobem dozvěděl, jak na tom vážně jsem, dělal ze mě někoho, kdo si na to jen hraje a přehání. vzhledem k tomu, že jsem byla na práškách a stále jsem, řekla jsem to. srala mě ta jeho nevědomost, jak vážná tahle "choroba" může být. jenže víte co se stalo? ani po tomhle jsem nezískala pochopení. jednoduše řekl, že přeháním a že každý je schopen se z toho dostat sám, je to pouhá manipulace s lidmi. (psycholog a psychiatr) a to mě donutilo k názoru, má tenhle člověk pro mě nějakou hodnotu? už v tu chvíli, kdy mi ještě přihoršil jsem věděla, že ne. tudíž jsem s ním hodně dlouhou dobu nekomunikovala a byl to klasický "kamarád", co máte na snapu. jen čumíte co on přidal a on zas čumí na to, co jste přidali vy. tím to haslo.

po půl roce se dozvěděl z fotek, že mám přítele. sám se mě na to optal, zda-li je to pouze kamarád a vyčnívala z toho určitá víra, že asi je. řekla jsem, že ne. každopádně se mu to nezdálo a odepisoval zaručeně zvláštním způsobem, na kterým jsem od něj nebyla zvyklá. chápete, takový to tečkování a drama. haha.. hrozný tohle. každopádně ho to dost změnilo, vyptával se až moc a na zvláštní věci. většinou vám to lidi přejí, od něj jsem se toho nedočkala, ale nečekala jsem to, bylo mi to vážně jedno, tak jako on, oči mám jednoduše pro mého přítele, nikoliv pro někoho jiného, kdo mi nikdy psychicky nedokázal žádným způsobem pomoci a naopak mi jeho názory přišly jako od děcka, což jsem mu dala pěkně sežrat, jak se později dozvíte. a tak jsme si opět nepsali, až do teď, kdy se opět ozval. konverzace byla ze začátku absolutně v pohodě, docela vtipná, avšak pak přišlo na něco osobnějšího jednající se ohledně sexu. snažil se mi strašně vtlouct do hlavy, že kdyby partner chtěl, rád by si dal určitě trojku s někým. byl úplně jiný, prostě psal kraviny a tloukl mi do hlavy něco, co vím, že pravda není. znám svého přítele víc, než kdokoliv jiný. každopádně nejde o to, jestli tomu věřím či ne.. ale spíše, proč se mě na tyhle věci vůbec ptal? jsou to dosti osobní věci co neprobíráte jen tak s někým.

napsala jsem mu, že mu ve výsledku do toho vlastně nic není a neměl by se o nás absolutně zajímat. a už to jelo: "Ty jsi až moc oddaná ne?" dost mě tahle otázka zarazila, prý je to až moc, že bych mohla pro něj i zabíjet a že by to tak být nemělo. v tu chvíli mě to zarazilo. člověk co nikdy lásku neměl od dívky, či muže, nevím, mi tu bude říkat, že oddanost je špatná? Řekla jsem si, jestli si ze mě dělá prdel nebo co? Nikdy bych člověku neublížila, ale pro svého přítele bych udělala cokoliv na světě, aby byl šťastný, jelikož vím, že by udělal totéž. napsala jsem mu na féra, jestli si dělá prdel, jak jinak, otevřu si pusu, když mě někdo vážně nasere. osočil mě, jak jednám velice agresivně.neustále psal "boha" a takové kraviny. hm, tak jsem mu řekla, aby si toho boha nechal pro někoho z vesnice, že na to nejsem zvědavá. a už to jelo, neudržel se očividně. napsal mi, abych se nechovala jako dospělá, když jsem ještě děcko, co ani neví beztak co chce a hraje si na dospělou, co ví všechno. byl hrubý, nechápu, co to do něj vjelo a upřímně? vytočil mě jako nikdo v poslendí době. a tak se do toho péťa pustila, že? jednoduše, má slova ve zprávě. na nic si nehraji, nikdy jsem si nehrála a nemám to zapotřebí. kdybych si na něoc hrála, nedělám tu encyklopedii na vztahy jako ty. ano, jsem oddaná svému příteli, na tom není nic špatného. ve vztahu oddanost fungovat má. pokud nefunguje, asi to není tak úplně vztah hm? život mě cosi naučil, dostala jsem plno lekcí, ze kterých jsem se něco naučila a i se poučila a nějakej ňouma ze slovenska, mi tady nebude říkat něco o mně samotné. vyscreenovala jsem si něco, za což se mi vysmál. takže mě nazýval děckem, nehodlala jsem se to řešit, s tímhle člověkem nic nevyřešíte. s idiotem. ukázala jsem příteli, co vyplodil. nevím, zda-li to byl dobrý nápady, spíše ho to akorát vytočilo. každopádně jediné, na co se pak D. zmohl bylo psát dospělé "lol". jak skvělé, dala bych mu za to přes hubu. ukončila jsem s ním konverzaci, smazala ho.

nehraji si na dospělou, nikdy jsem to nedělala. k čemu by mi to bylo? jenže život mě naučil. rodiče mě vždycky vedli k tomu být dospělejší, hlavně mamka. ta mě takhle skvěle vychovala a já jsem rád za to, jak vychovaná jsem. vážně, jsem na to pyšná. nemyslím, že moje mamka někde chybu udělala a pokud ano, nevidím ji a někdy třeba uvidím. každopádně.. dostala jsem lekce. umřel mi táta ve věku, kdy to není jednoduché a dospíváte. bylo mi třináct a to už vážně vnímáte svět jinak. trpěla jsme depresí, kterou jsem následně musela řešit. i přes to jaký táta občas byl, to byl můj táta. milující táta a já se snažila tu lásku opětovat nazpět. bylo to těžké.. zamilovala jsem se, špatně a byla to chyba, co mě ničila dlouho. vážně dlouho a dost mi ublížila. zní to jako klišé, ale láska může neskutečně ublížit a já se jí hrozně bála. a pak přišel můj přítel, který mi ji opět ukázal. složil moje srdce a já složila zpátky to zničené jeho. jsem šťastná, jako bleška v kožíšku psa. takhle jsem skoro nikdy šťastná nebyla a jsem vděčná, že ho mohu mít jako přítele, kamaráda a někoho, koho mám neustále po boku a bude za mnou vždycky stát. je tu pro mě a já pro něj. jsme nerozloučitelná dvojka. dokážeme být jako pár, i se bavit jako kamarádi. mít chvilky plné kravin, ale pak si sednout a bavit se hodiny vážně. tohle je pro mě láska. která dle mého pocitu potrvá ještě dlouho. a budu se co nejvíce snažit, aby tomu tak bylo.

pokud někoho vážně milujete, jste schopni udělat vše.. taková je láska, nemusí to být ani u muže či ženy.. ale třeba u vašich rodičů. ne všichni mají štěstí tu lásku od rodičů cítit, vždycky tu ale někdo je, kdo vás miluje. lidé jsou různí, někdo má problém lásku projevit, ale vy ji můžete cítit, snažit se ji pocítit a jednoho dne, se třeba tomu člověku oddáte. není na tom nic špatného.. nikdy nebylo a nebude a kdo to nechápe, je pro mě kus idiota. no, slováky jsem nikdy neměla v lásce, mám k tomu důvody, neměla jsem moc štěstí na ty dobré. neříkám, že jsou takoví všichni, neházím do jednoho pytle, ale jednoduše mi nikdy tento národ nesedl. snažím se však mít je ráda, jsou to naši bratři a sestry. pár úžasných znám, stále je to ale menšina.

milujte, dávejte lásku a ona se vám jednoho nádherného dne bude vracet jako mně. láska neumírá. pořád tady všude kolem nás je. i kdyby měla být od psa, je to láska. kouzlo všeho.

petralibrary
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 MOE MOE | Email | Web | 29. july 2018 at 8:45 | React

Hezký článek. A je fakt, že bych tě z předchozích článků netipoval na 15.
Mno víš, nevím o jak moc starší byli ti chalani, ale v tomhle vělku jsou holky většinou, oproti chlapům, dost popředu. Pokud ty jsi ještě trošku dál ... Není se moc čemu divit, že vznikají takové situace.

2 benjaminek benjaminek | Web | 29. july 2018 at 17:38 | React

to je naprosto úžasná a pro mě celkem dojemný článek:O Toho vola bych vážnš nejradši přizabila, tyhle typy lidí fakt nesnáším. Když neví jak dotyčného utěšit tak at radši drží hubu, cpe  se do věcí, kterých se ho ani netýkají a stejně si tu hubu otevře. To mě dokáže neskutečně naštvat... Každopádně, na to že ti je 15 a prošla sis peklem pak píšeš u konce, jsi opravdu silná a vyspělá a to naprosto obdivuji, hrozně moc ti přeji ten vztah, který máš. Je skvělé, že jsi šťastná a na toho vola ze slovenska vůbec nemluvit, nemá to cenu :))

3 Charlie Charlie | Web | 31. july 2018 at 10:25 | React

S blbcem se nemá cenu bavit. Obzvlášť pokud strká nos do věci, po kterých mu nic není a pak ještě plodí takový hlouposti. Ale ty jsi silná holka a moc ti přeju, ať vám to s přítelem klape :)

4 Lux Lux | Web | 31. july 2018 at 23:07 | React

Oddanost ve vztahu třeba je. Ale ne až taková, kdy člověk zapomíná sám na sebe a to ho ničí. Což není tvůj případ. Buď šťastná a nenech se vytočit hlupákama.

5 Atunai Atunai | Web | 1. august 2018 at 9:59 | React

Musím říct, že tě obdivuju. To, co ty sis prožila nemohlo být lehké (znám spoustu lidí, které by to položilo úplně), ale ty po tom všem zníš vyrovnaně a sebejistě, což je naprosto v pořádku. Tak, ať už ti teď všechno jen vychází. :)

6 Ev. Ev. | Web | 3. august 2018 at 18:28 | React

V takových situacích je nejlepší alespoň se pokusit zachovat chladnou hlavu. Přece jenom přes zprávy je to o něco snazší než osobně, člověk si může lépe promyslet, co napíše a trochu se vydýchat. Podle mě ses zachovala dobře, nemá cenu se s někým takovým hádat. Jsi šťastná, nenech si to nikým zkazit, moc ti to přeju a přeju, ať vám to s přítelem vydrží a ať ti už všechno vychází co nejlépe! :) ♥

7 Hemitson Hemitson | Web | 5. august 2018 at 14:40 | React

Je dobré, že jsi ho odstřihla a rozhodně s ním už ani kontakt nenavazuj. Život je krátký na to se štvát s takovýma idiotama.
Jinak na vztahy nemám štěstí. Je mi skoro 19 a ještě jsem nenarazila na kluka, který by se nezachoval buď jako totální idiot nebo zbabělec. Proto ti držím palce ve vztahu a snad se jednou budu zase takhle zamilovaně taky cítit. Zatím je mé srdce napadrť.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama